O nás

Co je Centrum studií genocid Terezín?

Centrum studií genocid Terezín (do roku 2016 Výzkumné centrum archeologie zla) působí jako nezávislá, multidisciplinární a nezisková organizace, která usiluje o prosazení studia a výuky o příčinách, původu a důsledcích genocid, genocidního násilí, etnických čistek a masového vyvražďování ve světových dějinách.

Centrum sídlí ve městě Terezín a jeho dlouhodobým cílem je zavedení mezinárodního vědeckého oboru studií genocid (Genocide Studies) v České republice.

Proč studovat a vyučovat o genocidách?

Vědecké zkoumání a progresivní vzdělávání o historii holocaustu a dalších genocid je všeobecně uznáváno jako nutný prostředek k ochraně těch demokratických společností, které jsou právně a morálně založeny na respektu k právům jednotlivců a menšin.

Výzkumy potvrdily, že žádná z historických genocid nezačala masovým násilím, ale kořeny jejich vzniku je nutné hledat v sociálním napětí a ideologii. Genocida jako systematická likvidace etnických, rasových, náboženských a národnostních skupin je především důsledkem společenských sil, které jsou založeny na masivním porušování lidských a občanských práv – jako je rasismus, antisemitismus, etnická nenávist a další.

Stejně tak dnes víme, že účinky a důsledky genocid nekončí ve chvíli, kdy je zastaveno násilí. Jedním z nejvýznamnějších důsledků každé genocidy je intenzivní snaha pachatelů a jejich podporovatelů genocidu popřít či zpochybnit. V tomto smyslu má výuka a studium genocid vysoce aktuální rozměr – pomáhá uchovat či v některých případech dokonce odhalit jejich historickou skutečnost. Boj proti fenoménu popírání genocid je hlavním důvodem, proč řada evropských států přijala legislativu, která popírání holocaustu staví mimo zákon.

Studium genocid ukazuje na důsledky neexistence, případně nedodržování demokratických hodnot v těch společnostech, kde se případy genocidního masového násilí objevily. Bližší studium historických genocid, těchto bezprecedentních projevů lidského zla, též napomáhá pochopit, proč vůbec demokratické společnosti iniciovaly vznik kodifikovaných systémů na ochranu práv menšin a jednotlivců, co je smyslem jejich existence a před čím nás mají tyto systémy chránit (např. Všeobecná deklarace lidských práv přijatá Valným shromážděním Organizace spojených národů v roce 1948 nebo Úmluva o trestání a zabránění zločinu genocidy).

Výuka a studium kauzálních řetězců, které v minulosti vedly k masovým likvidacím, je všeobecně uznávaným a účinným nástrojem, jak posílit roli a odpovědnost demokratických společností v ochraně těch jednotlivců a skupin, kteří jsou zranitelní z hlediska porušování jejich práv.